školská 28

komunikační
prostor

Newsletter

Přihlásit se k odběru Newsletter feed

Vyhledávání

Koncert

Angélica Castelló & Dafne Vicente-Sandoval; Ivan Palacký & Petr Vrba

elektroakustická improvizace
Čt 23.1. - 19:30

Další večer, během kterého se v galerii Školská 28 prvně představí dvě elektroakustická dua, jež spojuje bytostný zájem o neidiomatickou improvizaci. Jak duo Angélicy Castelló a Dafne Vicente-Sandoval, tak duo Ivana Palackého a Petra Vrby se hudebně pohybuje mezi divokou abstrakcí a nespoutanou snivostí. Na závěr večera se můžeme těšit na společný set.

Angélica Castelló studovala hudbu ve svém rodném Mexiku, Montrealu, Amsterdamu a Vídni, kde také od roku 1999 žije, vyučuje a organizuje koncerty. Ačkoli dosud ctí starou hudbu (Ensemble fiori musicali), středobodem její práce je elektroakustická improvizace a nová hudba: je spoluzakladatelkou ansámblu Low Frequency Orchestra (s Matijou Schellanderem, Majou Osojnik a Thomasem Grillem), hraje v uskupeních Los Autodisparadores (s Thomasem Grillem a Katharinou Klement), Frufru (s Majou Osojnik), Cilantro (s Billy Roisz), Subshrubs (s Katharinou Klement, Billy Roisz a Majou Osojnik) a Chesterfield (s Burkhardem Stanglem). Další hudebníci, s kterými příležitostně hraje, jsou například Olga Neuwirth, Wolfgang Mitterer, Isabelle Duthoit, Franz Hautzinger, Martin Siewert, Mario de Vega, Marina Rosenfeld, John Butcher, Okkyung Lee, dieb13 a další. Komponuje skladby pro sólové Paetzoldovy flétny, ansámbly (Danubia Saxophon Quartett, Subshrubs, Bella Discordia) a také pro divadelní a taneční představení.

Francouzská fagotistka Dafne Vicente-Sandoval zkoumá zvuk pomocí improvizace, soudobé hudby a zvukových instalací. Zaměřuje se na křehkost zvuku a jeho vznikání v daném prostoru. Hudba je pro ni spíše vyvrcholením původního ticha než autonomní diskurz vytržený ze souvislostí. Základem její hry na fagot je dekonstrukce. Rozmisťuje po nástroji miniaturní mikrofony a ozvučuje různé fragmenty. Když pak občas doplní své hraní klasickou technikou hry na fagot, vzniká slyšitelné narušení vztahu částí a celku, vnitřku a vnějšku - vynořování ve zpětné analýze.
Dafne Vicente-Sandoval momentálně hraje v duu s Klausem Filipem, Angélicou Castelló, Bonnie Jones a Xavierem Lopezem, spolupracuje se skladateli jako Eliane Radigue, Peter Ablinger, Klaus Lang, Richard Barrett a další. V roce 2012 nahrála dvě skladby Jakoba Ullmanna (Solo II a Praha), které vyšly u Edition RZ v rámci CD boxu Fremde Zeit Addendum.

Ivan Palacký je architekt a hudebník (preparované diktafony, minidisk, amplifikovaný jednolůžkový pletací stroj Dopleta 160). Hrál (v osmdesátých a na začátku devadesátých let) v různých skupinách a účastnil se rozmanitých hudebních projektů. Absolvoval mnoho koncertů se skupinou „Sledě, živé sledě“. V současnosti je členem ambi(val)entního dua „Tílko“ (s Jennifer Helia DeFelice) a audiovizuálního improvizačního dua „Koberce, záclony“ (s Filipem Cenkem). Vede si zvukový deník ze svých cest - zaznamenává útržky příběhů, podivné zvuky a rozmanité „akustické chyby“. Od roku 2002 se věnuje volné improvizaci a rád se zúčastňuje krátkodobých projektů (spolupráce s duem Cremaster, Ruth Barberán a Margaridou Garcia, Willem Guthriem, Andreou Neumann, Klausem Filipem ad.), stejně jako rád hraje sám. Od roku 2005 se jeho hlavní zálibou stalo „dolování“ zvuků z amplifikovaného jednolůžkového pletacího stroje Dopleta 160. Jako architekt se zajímá o architekturu bez „stavění“, sociologické metody v projektování a morfogenetické mapy v digitální architektuře.
V roce 2011 vyšlo na prestižní značce Another Timbre album Caisson (Tierce: French/Jones/Palacký) a koncem loňského roku v japonském vydavatelství vyšlo limitované CD Messier Objects kvarteta Filip/Nakamura/Neumann/Palacký.
S Petrem Vrbou absolvovali menší turné v roce 2011 jako kvartet spolu s Jaroslavem Šťastným (aka Peter Graham) a Seijirem Murayamou a několikrát ročně se oba dva setkávají při společných vystoupeních Pražského improvizačního orchestru.

Petr Vrba se na scéně volné improvizace objevil v roce 2005 ve spolupráci se slovenskými Eduardo Borsuci In Optima Forma (později Sound brigade). Díky jeho neutuchajícímu objevovaní neidiomatické improvizace pomocí trumpet, klarinetu, vibrujících reproduktorů, kráječů na vajíčka, piezzo mikrofonů atd. se stal jedním z nejaktivnějších experimentálních hudebníků v Praze. V roce 2010 byl jedním ze zakládajících členů proměnlivého tělesa IQ+1 jež o rok později vydalo kritikou ceněné album tváří v tvář (letos vydali album IQ+1 nominované na cenu Vinyla 2013). V roce 2011 založili s korejským experimentátorem Ryu Hankilem (budíky, psací stroje atd.) duo Yanagi s nímž vydali CDr clinamen. S americkým skladatelem/kontrabasistou Georgem Cremaschim úzce spolupracuje na mnoha projektech, ať už jako duo Los Amargados (album Villa K vyšlo počátkem roku 2013), či trio s pozvaným hostem (Chris Heenan, Susanna Gartmayer) nebo v hudebně-pohybově-visuálním šestičlenném mezinárodním ansámblu Arthuur. V neposlední řadě spolu založili patnáctičlený Pražský improvizační orchestr. S korejskou videoartistkou SeEun Lee a americkým hráčem na modulární syntezátory Kenem Ganfieldem zkoumají v projektu Total Verquert možnosti audiovisuální improvizace. V roce 2013 založili spolu s Majou Osojnik (subbasová flétna, analogová elektronika) a Matijou Schellanderem (kontrabas, modulární syntezátor) elektroakustické doppeltrio. Kromě vídeňské scény dále často spolupracuje se slovenskými hráči, především skladatelem a saxofonistou Miroslavem Tóthem (Dunkeltherapie II, Next Goldberg Variations aj.) a Michalem Matějkou (např. Škvíry a Spoje).

Vstupné: 80 Kč – Snížené: 60 Kč