školská 28

komunikační
prostor

Newsletter

Přihlásit se k odběru Newsletter feed

Vyhledávání

Hlavní Galerie

Domácí biograf Milady Marešové

Světelná instalace a videoprojekce
6.11.29.11.

Výstava Domácí biograf Milady Marešové (1901 – 1987)

Výstava se koná u příležitosti vydání stejnojmenné knihy nakladatelstvím Arbor vitae a Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze. Kniha v grafické úpravě Luboše Drtiny vyjde během výstavy a bude představena 24.11. v 19.00

Světelná instalace a videoprojekce je věnovaná unikátnímu projektu domácího biografu vynikající, byť do nedávné doby téměř neznámé prvorepublikové malířky a ilustrátorky Milady Marešové.


Nakladatelství Arbor vitae a Vysoká škola uměleckoprůmyslová si vás dovolují pozvat na slavnostní křest knihy: Milada Marešová: Domácí biograf

Křest proběhne v úterý 24. 11. 2009 v 17.00 hodin v prostorách Galerie Školská 28.

V době, kdy Marešová studovala malbu na pražské Akademii výtvarných umění, se v jejím ateliéru zrodil domácího biograf. Mezi lety 1920 – 1921 začínající autorka vytvořila pracnou technikou malby na sklo nebo na plastovou fólii čtyři rozsáhlé cykly diapozitivů určených pro projekci v rodinném kruhu: Chimerini – Mrtvá pelargónie, Ritandando – Pohádka o strašlivém rytíři, Dům smůly a Logr. Marešová kreslila a malovala na průsvitky a vystříhávala z barevných papírů a fólií postavy i prostředí svých příběhů. Využívala transparentnosti vybraných materiálů, vykrývala je a vrstvila přes sebe, mezi jednotlivé vrstvy vkládala nejroztodivnější materiály a dosahovala tak působivých vizuálních efektů, včetně pohybu. V těchto "podivuhodných světelných obrázcích", jak je později nazval Václav Tille, se Marešová vrátila k odkazu miniaturního malířství (původní rozměry každého políčka diapozitivu jsou 4,5 x 4,5 cm, v případě panoramatických diapozitivů jsou jejich násobkem), ale zároveň se přiblížila jak rodícímu se žánru komiksu, tak avantgardním snahám o "nové umění". Propojením minuciózní, titěrné rukodělné práce a optické techniky projekčního aparátu se totiž ocitla blízko avantgardnímu obrazovému experimentu, který teprve o několik let později formulovala devětsilská generace. Při výběru témat pro svá obrazová vyprávění se Marešová inspirovala brakovou literaturou, detektivními příběhy, červenou knihovnou, ale také dětskými pohádkami, jež během celé své následující umělecké kariéry ilustrovala. V domácím biografu Marešová odvážně překračovala hranice "vysokého" a "nízkého" umění a skvěle uplatnila svůj smysl ironii a grotesku. Domácí biograf Milady Marešové, který se promítal na dřevěné laterně magice, zůstává ojedinělým příkladem využití diaprojekce v českém meziválečném umění, a to i přesto, že jej autorka spíše než jako umělecké dílo chápala jako spontánní hru a prostředek zábavy pro své nejbližší.

Domácí biograf byl poprvé veřejně představen na retrospektivní výstavě Milada Marešová: Zapomenutá malířka českého modernismu v Moravské galerii v Brně v roce 2008, jejíž kurátorkou byla Martina Pachmanová. V Praze má tento projekt premiéru.



O autorce domácího biografu

Milada Marešová (1901 – 1987) byla mezi prvními ženami, jimž se po založení Československa otevřely brány akademického uměleckého vzdělávání. Před rokem 1918 studovala na v Kreslířské a malířské škole pro dámy na pražské Uměleckoprůmyslové škole, posléze přešla do malířského ateliéru prof. Vojtěcha Hynaise na pražské Akademii výtvarných umění. Svá studia završila v roce 1923 stáží u Františka Kupky v Paříži. Marešová měla svou první samostatnou výstavu v Topičově salonu v Praze (1925) a o pět let později vystavovala v prestižní galerii Aventinská mansarda; další autorské výstavy následovaly během 30. let. Mezi válkami ilustrovala řadu knih a bibliofilií a jako kreslířka a ilustrátorka spolupracovala s řadou dobových periodik. Na sklonku 30. let se Marešová zabývala rovněž divadelní scénografií. V roce 1940 byla zatčena gestapem za spolupráci s ilegálním časopisem V boj a odsouzena ke dvanácti letům káznice a deseti letům ztráty cti. Po druhé světové válce se Marešová věnovala především dětské ilustraci a k malbě se vrátila až na začátku šedesátých let. Více o autorce: www.zenyvumeni.cz.


Martina Pachmanová, kurátorka výstavy a editorka připravované knihy


kurátorka: Martina Pachmanová.
připraveno ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor Vitae.

http://www.arborvitae.eu/

Milada Marešová

About the Artist 

Další fotografie 

Portrét
dům smůly1
dům smůly2
dům smůly3
dům smůly4
Milada Marešová