školská 28

komunikační
prostor

Newsletter

Přihlásit se k odběru Newsletter feed

Vyhledávání

Hlavní Galerie

Pavel Havrda: Utopia Poaceae

8.12.23.12.
St 7.12. - 18:00
Kurátor: Michal Kindernay

Systematický a ironicky fragmentární svět Pavla Havrdy můžeme v galerijním prostoru pozorovat hned z několika perspektiv. Autor rozvíjí pro svou tvorbu typické holistické přístupy, jež charakterizuje pozorné prozkoumávání přírodních i společenských systémů. Formy organizace, řády, čeledi, třídy, kmeny a jiné druhy rostlinných, hmyzích a politických společenství se tu propojují do nových struktur a souvislostí. Vypěstované pozorovací schopnosti umožňují nahlížet pod povrch zavedených schémat a vytvořit, případně nechat vyrůst něco nového. Havrdovy objekty se podobají (a také jimi s největší pravděpodobností jsou) kutilským experimentům s ironickými a utopickými významy, kterým ovšem předchází dlouhodobý a intenzivní osobní výzkum.

Dnes je již známo, že rostliny jsou schopny komplexních sociálních interakcí. Jsou součástí rozsáhlých společenstev nebo rostou solitérně a přizpůsobily se i agresivnímu městskému prostředí. Rostliny také vidí, dokonce lépe než lidé: vnímají totiž světlo různých vlnových délek. Rovněž slyší a cítí, a dokonce mají i paměť, která se dědí z generace na generaci. Abychom byli schopni pochopit jejich rozdílné ale příbuzné percepční vnímaní, komplexní rhizomatické struktury a přehodnotit antropocentrické paradigma, musíme se oprostit od tradičního způsobu nahlížení na rostliny. Pavlu Havrdovi se to daří prostřednictvím hybridní archivace a kontextualizace. Jeho objekty a instalace jsou abstrahované a vytříděné z větších celků a skrze analytické a antagonické postupy zpětně personifikované. Jeho studie prostorových herbářů ironicky aktualizují formy prezentace a kategorizace sociálních struktur.

V instalaci lze vysledovat určité dualistické principy. Centrální uspořádání relikvie vyschlé řepy je poháněno silou rotačního mechanického systému. Ten ji udržuje v pohybu, i když je nyní mrtvou, uzavřenou formou. Komplementárně působí trojice inverzních trsů trav. Soustřeďují růst travin v jedné utopické trajektorii, směrem k jedinému bodu, a jsou dalším záznamem, kategorií, grafikonem poněkud vytrženým ze systému. V galerii tedy lze nalézt pozůstatky hierarchického řádu, muzejní expozice, která podléhá nezvratnému procesu stárnutí. Protikladem rigidních archiválií v interiéru je venkovní konstelace živých atomizovaných trav. Ty se uvolnily z uzavřeného celku, samoorganizují se a vytváří „rhizomatickou komunitu“. Jejich forma a umístění mimo galerijní teritorium nese celou řadu významů. Stejně jako pohled na zaprášené exponáty, které nám autor představuje v muzejním světle. Deleuze a Guattari ve svém vrcholném díle Tisíc plošin uvádějí: „Rhizome nemá žádný začátek ani konec; je pořád uprostřed, mezi věcmi, mezibytí, intermezzo. Strom je odnož (synovství, vyrůstání z), rhizom je však spojení, aliance.“ Ve rhizomatickém pojetí tedy neexistují nějaké neměnné základní struktury, ale jen generativní formy organizace událostí a odchylek. Autor nám nabízí uvnitř i mimo galerijní prostor organická spojení, která jsou hravě proměnlivá, utopicky decentralizovaná a ironicky náhodná.

Pavel Havrda (*1984) studoval v Ateliéru interaktivních médií na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V jeho pracích se často objevuje proces strukturování organických forem v různých stádiích proměn v čase a v médiích. V Komunikačním prostoru Školská 28 prezentuje instalaci tematicky navazující na sérii rostlinných studií a prostorových herbářů.

Další fotografie