školská 28

komunikační
prostor

Newsletter

Přihlásit se k odběru Newsletter feed

Vyhledávání

Expedice

Stará a nová jezera na Mostecku s hydrobiologem RNDr. Ivo Přikrylem

Na pomezí samoty
Místo: Jezero most
Út 8.9. - 0:00

Jezera a mokřady se vyskytovaly v Mostecké pánvi už od třetihor a najdeme je zde i dnes. Po skončení poslední doby ledové zde vzniklo mělké Komořanské jezero s rozlohou až 5600 ha, které bylo postupně zanášeno splaveninami. Po roce 1931 byly jeho zbytky uměle vysušeny. A povrchovou těžbou uhlí od konce 19. do začátku 21. století bylo zcela odtěženo. Po skončení těžby zůstávají v krajině rozsáhlé jámy a převládl názor o vhodnosti jejich zatopení vznikem nových jezer.

Po menších povrchových lomech, kde byla těžba ukončena již během 19. a 20. století vznikla samovolným zatopením řada menších, zpravidla poměrně mělkých jezer. Skoro všechna mají kvalitnější vodu, než je úroveň většiny stojatých vod v ČR, pokud nebyla významně zprůtočněna a uměle eutrofizována. V posledním desetiletí minulého století, kdy se začala připravovat rekultivace řady velkých povrchových lomů, dospěli odborníci k názoru, že jejich řízené zatopení vodou je z řady důvodů vhodnější, než zaplnění vytěženým nadložním materiálem, nebo ponechání samovolnému zatopení.

O postupu rekultivace lomu Ležáky bylo na začátku předchozího procesu EIA rozhodnuto v roce 1997 a po řadě prací souvisejících se stabilizací svahů a utěsněním dna bylo zahájeno v roce 2008 napouštění. Napuštění na definitívní hladinu v nadmořské výšce 199 m bylo dokončeno v roce 2014. Úvodní studie, na nichž jsem měl možnost se podílet, předpokládaly na základě velké hloubky a minimálního přítoku po napuštění jezera velmi kvalitní vodu. Toto potvrdil rozsáhlý monitoring kvality vody během napouštění jezera pokračující i po napuštění. Jezero má vodu s velmi nízkou koncentrací živin (je oligotrofní), což u nás v této nadmořské výšce u jiných typů vodních nádrží nemá obdobu, a průhlednost vody se celoročně pohybuje kolem 7 m. Jezero bylo cíleně zarybněno s cílem dosáhnout rybářsky atraktivní rybí obsádku, která bude současně přispívat k zachování dobré kvality vody. Jezero je díky velké ploše hladiny a nejvýše krátkodobému zamrzání v zimním období atraktivní pro řadu druhů vodních ptáků.

Postupně se rozvíjí i společenstvo ponořených vodních rostlin, kde se dá očekávat výskyt řady řídkých druhů náročných na kvalitu vody. Nezávisle na monitoringu zabezpečovaném důlní společností proběhl v předchozích letech i poměrně komplexní projekt vedený Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí, který vedle kvality vody hodnotil i okolí jezera a jeho vliv na klimatické charakteristiky okolí. Citlivé přístroje poskytly data prokazující určité vlivy, avšak jen malého rozsahu a za určitých povětrnostních podmínek.

Jezero Most má vodu s velmi nízkou koncentrací živin (je oligotrofní), což u nás v této nadmořské výšce u jiných typů vodních nádrží nemá obdobu. Průhlednost vody se celoročně pohybuje kolem 7 m. Jezero bylo cíleně zarybněno s cílem dosáhnout rybářsky atraktivní rybí obsádku, která bude současně přispívat k zachování dobré kvality vody. Jezero je díky velké ploše hladiny a nejvýše krátkodobému zamrzání v zimním období atraktivní pro řadu druhů vodních ptáků. Postupně se rozvíjí i společenstvo ponořených vodních rostlin, kde se dá očekávat výskyt řady řídkých druhů náročných na kvalitu vody.

Délka: asi 2 hodiny
Max. 15 účastníků.

Kontaktní osoba: Dagmar Šubrtová (dasas@email.cz)

RNDr. Ivo Přikryl (1952) pracuje jako hydrobiolog ve společnosti ENKI o.p.s. Třeboň. Studuje zooplankton nejrůznějších typů kontinentálních nádrží převážně ve střední Evropě. Po dvou desetiletích produkční rybníkářské hydrobiologie se nyní zabývá především ochranou mokřadů, managementem vodních nádrží a obnovou krajiny po těžbě nerostů, zejména v Podkrušnohoří.

Celý program a více informací o projektu na: http://frontiers-of-solitude.org
Přihlášky můžete posílat na info@frontiersofsolitude.org

Projekt probíhá ve spolupráci Galerie Školská 28, Atelieru Nord (NO) a Centra pro výtvarné umění Skaftfell (IS). Je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v Programu CZ06 Kulturní dědictví a současné umění v rámci EHP fondů 2009 – 2014.